Úsvit nového dne - 3.kapitola

23. února 2012 v 16:09 | Artis |  Úsvit nového dne

"Poupátko, nechoď tam!" řekl mně dobře známý hlas. Takhle mi říkávala jedině babička. Otočila jsem se a s pláčem jsem se rozutíkala k babičce. Babička mě vzala konejšivě do náruče a její stařecké ruce mně objímaly. Vzlykala jsem do jejího pleteného svetru několik hodin. Poté mně babička vzala za ruku a pomalu jsme stoupaly k výšinám. Moc si svůj první vzestup k nebesům nepamatuji, ale najednou jsem s babičkou stála na mole a dívala se na nádherné moře oslněné západem slunce. "Kde to jsme babi?" "V nebi Poupátko. V nebi." A pomalu ruku v ruce jsme se vydaly k noblesní budově, která stála hned za molem.
 

Úsvit nového dne - 2.kapitola

21. února 2012 v 15:23 | Artis |  Úsvit nového dne

Všude kolem mě byla tma. Nebyla to ale ta tma, které se lidí bojí. Byla příjemná. Objímala mě a konejšila. Hřála mě a hladila po vlasech. Uvolnila jsem se a cítila jsem, že se jakoby vznáším. Najednou jsem uslyšela své jméno. Volal ho nějaký pán, podle hlasu asi kolem 30 let. "Slečno Málková, slyšíte mě? Daniel, no tak probuďte se!" a najednou se rozplakal. Bylo to tak dojemné že jsem ho chtěla obejmout, i když jsem nevěděla kde je. Opět nastalo ticho a tma mě vtáhla ještě více. Pamatuji si jen úryvky. Otevírání kufru. Houkačky a zápach nemocnice.

Úsvit nového dne - 1.kapitola

20. února 2012 v 20:46 | Artis |  Úsvit nového dne
"Crrrrrr" ozve se vedle mého levého ucha a já ještě v polospánku hmatám po tlačítku, který ten rámus vypne. Konečně, už to přestalo. Mžourám rozespalýma očima po pokoji a kouknu se do okna. Přes zatažené žaluzie na mě mrkají sluneční paprsky. Sluneční paprsky...mmmm. Obvykle když vstávám ještě slunce nesvítí. Co to ? Pomalu vstávám z postele a vylezu ze svého pokoje. Něž jsem dokráčela do obýváku, myslela jsem, že uběhlo snad 100 let. Kouknu na hodiny a ten neuvěřitelný čas mě tak vyděsí, že sem okamžitě vzbuzená, jako by do mě blesk uhodil ! Rychlými skoky se vrátím do pokoje, kde hbitě na sebe nasoukám nové rifle. Musela jsem uznat, že v nich vypadám k nakousnutí. Během pár vteřin jsem měla na sobě i triko a už jsme stála v koupelně, kde jsem se rychle učísla a oči přejela černou linkou, abych nevypadal až tak ospale. Při odchodu jsem ještě na sebe stříkla svou oblíbenou Malinovou voňavku od Avonu a vyrazila na autobus, který zachvilku vyjížděl.
 


Úsvit nového dne - Úvod

19. února 2012 v 13:47 | Artis |  Úsvit nového dne

Povídka vypráví o dívce Daniel Málkové. Je to obyčejná dívka chodící na střední školu. Bohužel jí v životě potkávalo hodně neštěstí. A když už se zdálo, že se s tím vypořádá, stalo se něco hrozného.. A tady nám příběh začíná. Doufám, že se vám povídka bude líbit, hodně mi pomáhá zlepšovat svou spisovatelskou dovednost. :-)

Úryvek:
Všude kolem mě byla tma. Nebyla to ale ta tma, které se lidí bojí. Byla příjemná. Objímala mě a konejšila. Hřála mě a hladila po vlasech. Uvolnila jsem se a cítila jsem, že se jakoby vznáším. Najednou jsem uslyšela své jméno. Volal ho nějaký pán, podle hlasu asi kolem 30 let. "Slečno Málková, slyšíte mě? Daniel, no tak probuďte se!" a najednou se rozplakal. Bylo to tak dojemné že jsem ho chtěla obejmout, i když jsem nevěděla kde je...


A šup do provozu. :-)

18. února 2012 v 11:33 | Artis |  Nástěnka
Hi guys!
Myslím, že nadešel pravý čas na to, abych tento blog uvedla do provozu. Nebude na tom nic složitého. :D K úvodu bych chtěla říct, že budu přidávat kapitoly Úsvitu nového dne, který můžete znát z mého hlavního blogu. Půjdu každý den po jedné kapitolce (zatím mám 12.kapitol). Myslím, že to bude vše, protože je toto povídkový blog, budou tu písmenka a texty. Jsem praštěná že sjem do toho šla! Zase nebudu stíhat. Ale je to pro mě zábava a budu se snažit držet. :-) Takže jde se na to. Přednastavím Úsvit nového dne a odkaz na blog dám k sobě.

Konečné důležité slova: Dnes se blog otvírá, takže jste Vítáni!

Kam dál